Největší houba světa je velká, jako tři plejtváci obrovští

Výsledek obrázku pro václavka smrková plejtvák obrovskýNejvětší houba- václavka smrková se rozprostírá v australských horách Blue Mountains a zabírá skoro 1000 hektarů, což si můžete představit přibližně jako plochu, kterou by zabrali tři plejtváci obrovští. I když se vyskytuje u našich protinožců, za nejvášnivější houbaře se celosvětově považují právě Češi.

Přestože houby rostou ve většině světa, obvykle není běžné je sbírat v teplejších krajích. Mimo Evropu je to zvykem jen v jihovýchodní Asii. Na druhou stranu se vyskytují i na Antarktidě skryté ve štěrbinách a pod povrchem země.

Celkově je známo okolo 120 000 druhů, pravděpodobně jich jsou celkem až 4 miliony. V Česku zdaleka nemáme zastoupeny všechny. Tyto organismy vznikly pravděpodobně už ve starohorách. Na jejich růst má velký vliv teplota a vlhkost. Vyskytují se v lesích hlavně po dešti, a to proto, že jim voda dodává živiny a to jim umožňuje rozrůst se. Můžete je najít i v menších lesích v Praze.

Jejich podhoubí někdy sahá až několik metrů do hloubky. Hledejte proto vedle sebe. Nedaleko muchomůrky červené se často vyskytuje hřib smrkový. Obě houby potřebují podobné životní podmínky. Říká se, že když se na houbu podíváme, přestane růst. Tato pověra je pravdivá. Když kolem ní chodíme, poškodíme její podhoubí a připravíme tak houbu o výživu.

Občas narazíte na tak malý hříbek, že se ho rozhodnete nesebrat, protože někdo jiný by z něj mohl mít větší radost, až bude houba větší. Druhý den se koukáte přesně na ten samý, ale je o několik centimetrů větší. Jak se to mohlo přihodit? Hřib byl už dlouho nabuzený, a tak mu stačila třeba i jedna noc na to, aby rychle vyrostl.

Další povídačkou je hojný a rychlý růst o úplňku. Toto tvrzení je opět pravdivé. Když Měsíc doroste, září hodně světla a světlo je přesně to, co houby vyživuje.

Nezapomeňte si dát pozor na jedovaté druhy. Při jejich konzumaci můžete v některých případech přijít i o život, ale pokud se už tak stane a houbu ochunáte, vyhněte se pití alkoholu a mléka. Snažte se vyvolat zvracení a co nejdříve navštivte doktora. Sbírejte jen ověřené kousky. Poznáte je podle rourek ze spodní strany klobouku. Není to však vždycky pravidlem, například lišky mají ze spodní strany lupeny a nezapomeňte na několik druhů hřibů, které mohou zmást i odborníky. Mezi ně patří i hřib hořčák, který se dá poznat podle narůžovělého výtrusného prachu. Podobnou patálii způsobují i přemrzlé, ačkoli jedlé houby. Ani po převaření je nezbavíte toxinů. Někteří houbaři mají ve zvyku poznávat podle toho, jestli se do klobouku nebo nohy už pustil slimák. Plži mají jednodušší zažívací systém a jed jim neublíží. Vám by ale mohl. Proto jedlost houby neověřujte jen tím, jestli je nakouslá od slimáka.

Také nesbírejte některé chráněné druhy hřibů. Patří mezi ně moravský nebo královský. Pokud si ho odnesete v košíku, je možné, že dostanete pokutu až 50 000 korun za kus. Nejvzácnější houbou je lanýž. Skrývají se pod zemí a na jejich hledání se používají prasata. Nejvýznamnější pro lidstvo je ale štětičkovec. Už v roce 1928 zjistil lékař Alexander Fleming, že je antibakteriální a dá se použít jako lék proti mnohým nemocem. Dnes ho známe jako antibiotika.

Nezapomeňte si tedy dát pozor na jedovaté kousky a já vám přeji hodně štěstí při houbaření.

Zdroje: www.idnes.cz

            https://cs.wikipedia.org/wiki/Houby

www.cestovinky.cz