Svobodná Praha aneb 30 let od Sametové revoluce

Každý rok se 1. ledna večer pořáda novoroční ohňostroj. Vždy je to pro mnoho lidí velká událost, jdou se na něj podívat nebo se dívají alespoň v televizi, kde je vysílaný živě. I já jsem se rozhodla ho letos vidět naživo.

Ani já, ani kamarád jsme se na tento ohňostroj nebyli nikdy podívat, a proto jsme se tam společně vydali. Napřed jsme nebyli ani rozhodnuti z jakého místa se chceme dívat a nebyli si jisti, jak stíháme. Když jsme se konečně dostali metrem na Staroměstkou, dav lidí nás téměř odnášel směrem k Vltavě. Podařilo se nám naštěstí dostat se z davu a zamířili jsme k Čechovu mostu. Jelikož z něho měl být nejlepší výhled, bylo tam také nejvíce lidí. Z amplionu se ozývalo vysílání nějakého rádia a opodál stála auta České televize. A jelikož jsme stále měli spoustu času, vydali jsme se hledat klidnější místo. To jsme našli o kousek dál u zabrádlí u Vltavy.  Odtamtud jsme měli dostačující výhled a nebyl tam ani tak velký chaos.

Zážitek trochu kazilo počasí, jelikož poprchávalo a byla značná zima. Kamaráda potěšily již zkušební odpaly, u kterých se mu moc líbil jejich zvukový efekt. Samotný ohňostroj trval přes deset minut a byl na téma Praha svobodná aneb 30 let od Sametové revoluce. Měl pět tématických celků, Modlitba, Holé ruce, Jednota, Zakázané ovoce a Svoboda. Byl doprovázen hudebním doprovodem a i natočeným rozhovorem mezi otcem a dcerou.

Ohňostroj se nám líbil a oba jsme si ho užili. Takto naživo byl mnohem lepší než pouze v televizi. Cesta zpět byla ovšem horší. Davy lidí se vyhrnuly od Vltavy směrem ke stanicím metra a u samotného vchodu do metra jsme stáli alespoň deset minut v houfu než jsme se dostali do vestibulu metra.

Ohňostroj se nám líbil a pravděpodobně se na něj zajdeme podívat i příští rok.