V dnešní době, kdy každý má v kapse fotoaparát, je čím dál těžší prosadit své fotky. Člověku nestačí mít nejlepší objektiv a foťák s vysokým rozlišením, musí ale i vědět, jak vlastně dobrou fotku udělat. První a nejdůležitější krok k pěkné fotce je dobrá kompozice. Pokud si nedáte pozor, kde, co ve svém záběru máte, tak je jedno, zda je fotka výborně nasvícená a vyfocená na tu nejlepší výbavu. Bude prostě vypadat amatérsky. Pokud je člověk zkušený fotograf, povede se mu často vyfotit fotku se správnou kompozicí jen podle pocitu, to ale neznamená, že se nedrží jistých pravidel.
Pravidlo třetin
Pravidlo třetin je jedno z nejsnazších a nejjednodušších pravidel. Stačí si představit, že obraz rozdělíte dvěma čárami horizontálně a dvěma vertikálně. Pokud dáte to, co fotíte na průsečík těchto čar, či srovnáte jednu z těchto čar s horizontem, dosáhnete většinou fotky, která nevypadá jako náhodný „rychlocvak“.
Středová kompozice
Pravidlo třetin ale není absolutní pravidlo. V některých případech je lepší zvolit středovou kompozici. S tou však člověk musí dávat pozor. Chcete-li umístit předmět focení do středu záběru, tak je vhodné, aby záběr byl symetrický. Nemusí ale být úplně symetrický. Co fotografové často dělají u středových kompozic je barevné nasvícení, kdy každá strana obrazu má jinou, často kontrastní barvu. Fotky se středovou kompozicí jsou časté pro vážné, či heroické fotografie. Velmi časté jsou také na filmových plakátech.
Další drobnosti
Řez v kloubu
Ne vždycky jsou klasické kompozice dost. Musíte si dát pozor na mnohem víc. První častá chyba je useknutí v kloubech. Pokud vyfotíte člověka a jeho loket bude akorát na okraji záběru, nejspíš bude vypadat, jako by měl ruku v loktu amputovanou.
Negativní prostor
Negativní prostor je prostě volné místo na fotce. To je všechno. Tohle prázdné místo ale dokáže opravdu hodně. Pokud vyfotíte holku opřenou o zeď, s neutrálním výrazem na tváři a vyfotíte jí portrét. Nejspíš z toho vyleze docela příjemná fotka na profilovku. Pokud jí ale se stejným výrazem postavíte před tu samou zeď a ustoupíte o pár metrů dozadu a znova zarámujete jen hlavu. Zbyde vám ve vrchní části hromada volného místa a fotka najednou bude působit stísněně a osaměle.
Krátkozrakost
Tato rada je docela intuitivní. Pokud člověk hledí na jednu stranu fotky, dáte ho na druhou. Obzvláště u portrétů, či focení věcí v pohybu je důležité nechat volné místo tam, kam se dívá, či kam jede. Pokud dáte auto jedoucí z leva doprava do pravé části fotky. Bude fotka vypadat divně, bude působit, jako by auto mělo každou chvílí narazit do okraje fotky. V případě portrétu je to to samé. Člověk na fotce v takovém případě vypadá, jako by se koukal do zdi. Ne vždy je to ale špatně, někdy chcete, aby auto bylo těsně před bouračkou a člověk působil ztracen a sám. Pořád se ale jedná o něco, na co by si měl fotograf dát pozor.
Stejně, pravidla jsou tu od toho, aby se porušovala a co fotograf, to jedinečný styl. Pokud vám porušení jednoho, či všech zmíněných pravidel umožní vyfotit výjimečnou fotku, tak vzhůru do toho. Pokud si ale jen tak fotíte rodinou grilovačku, tak vám tyto pravidla pomohou dosáhnout pěkných fotek se zajímavou kompozicí.