Amálka

Ahoj, jmenuji se Amálka. Je mi třináct let. Nejsem zrovna úplně typ člověka, který se rád učí a usíná s učebnicí matematiky v ruce. Ráda píšu, ale také ,,Abych se asi neutopila“ jednou za týden chodím plavat. Kromě plavání také moc ráda běhám. Kvůli tomuto koníčku jsou na mě často lidé naštvaní, protože nechci běhat sama, ale snažím se do svého oblíbeného sportu vtáhnout i své kamarády, kteří k mé zálibě často přistupují větou: ,, Ále tak někdy příště, dneska mám moc na pilno, celé odpoledne se musím koukat na bednu.“ Ve škole mě nejvíc baví čeština. Tuto zálibu se mnou určitě moc mých vrstevníků nesdílí. Také hodně lidí nechápe, proč nesnáším ve škole kreslení. Vysvětlení je velice snadné. Když se snažím namalovat psa, vypadá jako stůl. Když se ale snažím namalovat stůl, vypadá jako pes. To se moje kamarádky snaží poznat jakou zrůdnost jsem vytvořila. Jedna řekne: ,,Jé to je hezký drak !“ Potom, když se dozví, že je vlastně můj výtvor nejhezčí panenka, co jsem kdy nakreslila, snaží se to vzít zpátky. Ale mě už je to jedno, každý má talent na něco jiného. Jenom ho někteří lidé hledají celý život a nenajdou nic a jiní ho mají hned.