Zpěvák Raego, vlastním jménem Ladislav Pham, je český zpěvák. Přestože zažil na střední škole fyzickou i psychickou šikanu, byl schopný se životu vzepřít a dnes patří mezi úspěšné umělce české hudební scény. V roce 2021 byl nominovaný na cenu Český Slavík, kde následně vyhrál bronz v kategorii Hip Hop/Rap.
Ve škole jste zažil šikanu, fyzickou i psychickou, byl její hlavní příčinou váš vietnamský vzhled? Nebo co bylo největší příčinou?
Největší příčinou šikany bylo, že jsem měl 130 kg a můj tatínek byl z Vietnamu. Šikana byla opravdu hrozná. Mnohdy se spolužáci bavili tím, že mě píchali kružítkem do zad. Velmi často jsem před budovou školy zvracel ze stresu. Byly to obrovské roky ponížení, ale díky tomu jsem dnes připravený na jakoukoliv kritiku.
Jakou konkrétní šikanu jste zažil?
Psychickou i fyzickou. Tím, že byla šikana dlouhodobá, přemýšlel jsem nad tím i tak, jestli si za tu šikanu mohu sám.
Všiml si někdo skutečnosti, že jste byl šikanovaný?
Nikomu jsem to neřekl, protože jsem se styděl, že jsem v kolektivu neobstál. Moji rodiče hodně pracovali a bál jsem se, že bych je svým trápením zklamal. Někdy v 8. třídě jsem se snažil napsat dopis svojí třídní učitelce, ale pak jsem ho v slzách roztrhal.
Jak jste šikanu řešil?
Snažil jsem se bojovat, ale síla kolektivu je vždy silnější, a tak jsem se rozhodl přestoupit na jinou školu.
Co byste poradil dětem, kteří zažívají šikanu?
Aby o tom s někým mluvily, než se stane něco, co by mohlo způsobit obrovskou tragédii.
Napsal jste o Vašem příběhu knihu, řekněte nám v pár větách, co si z ní čtenáři odnesou?
Knížka věř běž dokážeš je velmi úspěšná a dle mého osobního přesvědčení je to skvělá inspirace pro děti a lidi, kteří se cítí být trošku na okraji společnosti, aby věděli, že na to nejsou sami.
V 16 letech se Vám povedlo dostat se do Ameriky, co jste měl za cíl a jaký měla tato cesta důvod?
Šlo tenkrát o výměnný pobyt, protože jsem vyhrál soutěž v angličtině. Cesta mi dovolila na chvíli utéct od reality šikanování a ponižování na střední škole. Poznal jsem tam, že existují jiné kultury, a hlavně různorodí lidé, kteří se dokážou akceptovat a respektovat navzájem. Hrozně moc mi to dalo i když jsem se ze začátku té cesty bál. Dneska bych si to dal znova, protože jsem se tam tenkrát poprvé zamiloval.
Jak probíhal Váš návrat zpět do ČR a jaké jste tady měl plány?
Můj návrat do České republiky byl hodně emotivní, protože jak už jsem zmiňoval, tak jsem byl silně zamilovaný do jedné Američanky, díky které jsem také zhubl. Získal jsem tak nadhled a sílu jít si za svými sny.
Když má někdo touho stát se umělcem, co pro to musí udělat? A jak byste popsal cestu k úspěchům?
Měl by hlavně vědět, že to nedělá pouze pro peníze. Důležitá je vášeň, chuť tvořit a předávat své myšlenky a hudbu lidem. Bez toho by člověk vyhořel, protože úspěch se nedostaví hned. Je to dlouhá cesta.
Co je na hudební kariéře nejtěžší a co Vám naopak dělá největší radost?
Nejtěžší jsou vlastní očekávání, vztahy, ale i pocit, že jste někdy s někým kamarád a třeba to tak nemusí být. Člověk si musí uvědomit, že když vstupuje do showbyznysu, tak je konkurence velká a k tomu patří i všechny vedlejší sociální hry. Když se s tím ale smíříte a milujete svoje fanoušky, jste nezastavitelní.
Jaké jsou nyní Vaše novinky, plány a cíle?
Velkou novinkou je nové CD, které nedávno vyšlo. Nejvíc bych si ale přál potkat co nejvíc svých fanoušků na koncertech a vidět je osobně, protože to je to, co mě skutečně naplňuje a dělá mě šťastným. Můžeme se potkat například 21.12 v Havířově, kde mám koncert s kapelou. Miluji tu zpětnou vazbu a neuvěřitelným způsobem si vážím, že mám možnost tvořit pro lidi a být slyšen.