Nechala jsem se sežrat bestií, zkuste to taky

Nejprve jsem vstoupila ústním otvorem do chřtánu děsivé zrůdy, která ležela připoutaná řetězy k zemi, aby se nehýbala. Když jsem míjela děsivou řadu ostrých zubů, vyvalila se příšeře z krku tajemná bílá pára. Za okamžik byla už jen tma…

Na Matějskou pouť jsem se moc těšila a když jsem na Výstavišti Praha uviděla několik novinek, byla jsem nadšená. Kromě tradičních autodromů, kolotočů, ruských kol, strašidelných zámků a adrenalinových atrakcí se letos objevil dům vzhůru nohama a již zmíněná bestie, která mě uchvátila asi ze všeho nejvíce.

Ze začátku jsem se nápadu vlézt do pusy děsivému tvorovi bránila, jelikož jsem netušila, co od takového zážitku očekávat. Rozkouše mě, nebo nerozkouše? Začne mě trávit, nebo nezačne? Tyto a podobné otázky se mi honily hlavou ve chvíli, kdy jsem pomalu obcházela obrovský krční čípek a mířila dál do jícnu. Spletitou chodbou dvanáctníku jsem se proplétala za mírného světla, potvora měla zřejmě docela průsvitnou kůži. Okamžitě ve mě však zatrnulo, když jsem uslyšela mohutný tlukot jejího srdce, který s každým krokem nabýval na síle. Překvapilo mě zjištění, že bestie má otevřenou trávicí soustavu, jelikož jsem se místo v žaludku ocitla někde poblíž srdce, které si klidně tlouklo hned vedle čehosi co připomínalo slinivku a játra.

V některých místech tělní dutiny jsem matně zahlédla zbytky předchozích sežraných, kterým již nebylo pomoci. Rozhodla jsem se, že výlet skrz orgány strašného tvora musí někdo přežít, aby jej mohl zdokumentovat a věděla jsem, že tento úděl padá na mě. S veškerým sebezapřením jsem se vecpala do úzké spletité chodbičky tenkého střeva, které mě uvítalo naprostou tmou. Když se průchod trochu rozšířil, poznala jsem, že procházím tlustým střevem. Zdráhala jsem se postupovat do další části vylučovací soustavy, která by mě jistě vyvedla ven, ale velmi potupným způsobem. Naštěstí byla bestie anatomicky zcela jedinečná a ven na světlo jsem se dostala pomocí malé dírky na boku potvory, která zřejmě sloužila ke vpuštění uklízecí čety, jelikož si zvíře přece samo s množstvím dobrovolných sežraných nemohlo poradit.

Výlet tělem děsivé stvůry mě ohromil a doporučuji ho všem, kteří rádi zažijí něco nového. Matějská pouť na Výstavišti setrvá až do dubna, tak si ji rozhodně nenechte ujít. Jo, a pozdravujte za mě prosím bestii.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *