Zákeřné běžky

Jak se asi běžkuje? Většina lidí si myslí, že na tuhle banální otázku určitě zná odpověď.

Než jsem stála poprvé na těch protáhlých lyžích, myslela jsem si to i já: ,,Jé to bude určitě brnkačka, to zvládnu levou zadní, bude to podobný jako na sjezdovkách.“ Bohužel je ale opak pravdou.

Už když jsem si běžky měla nasadit na nohy, byl to celkem oříšek. První noha se povedla, ale když měla přijít na řadu ta druhá, noha s běžkou se smekla a já jsem oddrandila z kopečku dolů. Pak jsem se konečně postavila, ale podjelo mi to znovu, jen s tou změnou, že jsem s sebou vzala i tátu. Nakonec se to přece jen povedlo.

Teď jsem měla začít běžkovat. První pokus byl marný. Spadla jsem hned po prvním nevydařeném kroku. Kombinace vstát, spadnout, vstát se opakovala ještě několikrát. Nakonec jsme se dostali do nedalekého lesa. Tam to ale teprve začalo. Zhruba každých patnáct vteřin jsem byla na zemi. Potom mi ale táta ukázal i jiný způsob pohybu, takže jsem padala jenom každých dvacet vteřin. Jeli jsme také přes kousek sjezdovky, kde jsem málem srazila asi pět lidí.

Na chatu jsem se vrátila mokrá na kost, ale i tak se mi to líbilo a příští rok to chce zkusit celá rodina.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *